Nejstarší holidla

Jak si představíte pravěkého člověka?
Jako neupraveného, rozcuchaného tvora v roztrhaném oděvu?
Omyl!

Již od úsvitu lidstva se člověk snažil zušlechtit jakýmkoli způsobem a to jak oděv tak svůj vlastní zevnějšek. Na pravěkých soškách je možno vidět stylizace účesů které si ženy i muži zpracovávali z vlasů. V širokém povědomí držený mýtus o špinavých a rozcuchaných pravěkých lidech, jenž jsou takto znázorňováni v dílech nejrůznějších výtvarníků, vyvracejí nálezy skalních maleb z doby cca 100 000 př. n. l. na kterých jsou vidět techniky odstraňování vousů pomocí ostrých okrajů mušlí.

V momentě kdy člověk zdokonalil techniky štípání kamene, tedy v době cca 30 000 let př. n. l. se objevují první pazourkové holicí nástroje. Je pravděpodobné že holení a jiné úpravy tělesného zevnějšku nebyly brány jen jako primárně zkrašlovací techniky pro zvýšení osobní atraktivity, tyto úkony byly stejně jako tetování, úpravy zubů a různé jiné tělesné úpravy brány jako rituální úkony pro uctění entit ve které dané kultury věřily.

Velký rozvoj holicích technik začal v době kdy člověk ovládl zpracování kovů. Nejstarší holidla která by se s přivřeným okem daly nazývat břitvami byla vyrobena z mědi, tato jsou doložena z cca. 3. tisíciletí pnl. která byla používána v prvních kulturách s písemně dochovanými památkami, tedy v mezopotámské oblasti, Indii a Egyptě. V této době již začínala vznikat móda která oholení či stylizaci účesu a vousu vyžadovala. Ze starověkého Egypta je mimo jiné velice známá faraonská bradka která ve své době mohla být buď přirozeně pěstěna

Číst dál...

Kdo byl lazebník ?

Předchůdce kadeřníka byl lazebník

 – majitel lázně studené i teplé. Lázeň bývala majetkem obce a pronajímala ji lazebníkovi za plat do dědičného držení. V teplé lázni posedávali hosté v horkém vzduchu a páře na lavicích.

 

Číst dál...